Český Šternberk - Zruč nad Sázavou 2020

Účastníci: Koudy, Filip, Warsheek

Datum: 15.-16.8. 2020

Fotogalerie: Google album

Mapa: Mapy.cz

Od začátku byl tenhle výlet v ohrožení. Předpověď počasí byla příšerná. Ještě den před plánovaným odjezdem jsme váhali. Rozhodnutí padlo. Jedeme. Na poslední chvíli ještě kupuju tři pláštěnky. Nakonec během víkendu nespadla z oblohy ani kapka. A my to málem zrušili. Sraz byl na hlaváku. Filip s Kouďákem stojí u vchodu do parku. Zase mám největší a nejtěžší bágl. 80l krosna a váhu radši ani nehádám. Prostě se neumím zabalit. Sice nesu velký stan pro tři osoby, ale i tak jsem mohl být mnohem lehčí. Filip má batoh určitě poloviční, Kupujeme lístky a valíme směr Český Šternberk. Cesta trvá přes dvě hodiny a mě se to zdá zbytečně moc. Mám proto připravenou náhradní trasu, která začíná už v Čerčanech. Kluci s délkou cesty ale neměli sebemenší problém, takže jedeme až do Šternberku. Podařilo se nám vystoupit o zastávku dřív než jsme chtěli. Nevadí. Načínáme Borovičku a sereme si to k hradu. Nálada byla skvělá. Pod hradem děláme první zastávku v Koloniálu u Indiána. Koudy tam potkává kámošku. Pár pivek a jdeme dál. Stoupák k hradu nám rychle připomněl, že se neprocházíme po náplavce. Po půldruhém kilometru Filip rozhýbal střeva a šel si to odbýt jako správnej zálesák. To už jsme chvíli na Svatojakubské cestě. Ta má červené značení a vede až do Kácova, našeho sobotního cíle. Chvílemi ze ztrácíme. Jednak furt něco meleme a nevšímáme si značení a pak nás taky trolí dřevorubci. Spousta stromů s turistickým značením je pryč. Těžba také způsobila, že  původní stezka vůbec nešla rozpoznat. Několikrát jsme se potkali s jinou skupinou výletníků. S nimi jsme společnými silami překonali část trasy nejtěžší pro navigaci. Po jedné z přestávek Koudy navrhuje drobnou úpravu trasy. Přes pole, mimo cestu. Souhlasili jsme a návrh se ukázal jako dobrý nápad. Příchod do Kácova nebyl zrovna zálesákův vlhkej sen. Jde se kolem benziny po silnici 2. třídy, žádná romantika. Scházíme do města, navštěvujeme večerku. Následně objevujeme hospodu Kácovského pivovaru. Pár piv, jídlo a hurá do kempu. Ty vole asi nejhorší kemp na Sázavě, na což nás upozorňovali i přísedící v přeplněné hospodě. Nevadí. Stany postaveny a i sprchu jsme stihli. Hop zpátky do hospody. Večer skvělej. Pochopitelně jsme zůstali do zavíračky. Filip se zamiloval do obsluhy. Nedivím se mu. Po zavíračce už moc sil nezbývalo a celkem rychle jsme zapluli do stanů. Moc dobře se mi nespalo. Vodácká sezóna byla v plném proudu a kemp během noci neutichal.

Ráno se probouzím jako první. Jdu k Vietnamcovi pro snídani. Tábořiště je stále zahaleno do mlhy. Nasnídaní chvíli čumíme na život v kempu, balíme a pokračujeme směrem Zruč nad Sázavou. Tentokrát jdeme po modré. Předjede nás sličná cyklistka. Filip nezapomene okomentovat partie nejblíže k sedlu. Dojdeme k odpočinkovému místu, kde pochopitelně zastavujeme. Cyklistka projela zpět. Koudy nám oznamuje, že je to jeho ex. Pohoda jazz. Od zastávky nás čeká přechod na zelenou a stoupák. Šlo se dobře. Po stoupání se nám otevřely pěkné výhledy. Prošli jsme Randějovem a sešli ze značené stezky. Cesta pomalu mizela a my se zanedlouho ocitli v lese, kde byly cesty k rozeznání jen velmi těžko. Zde se Koudy opět projevil jako dobrý navigátor. Z lesa nás vyvedl spolehlivě. Vcházíme do Zruče a Filip se proaktivně ptá kolemjdoucí na cestu k nádraží. Vlak nám jede až později. Vrháme se tedy do místního obchodu. Nakoupené pochutiny konzumujeme v přilehlém parku. Čas se krátí a my vyrážíme na zastávku. Přijíždí Šukafon a veze nás směr Čerčany. Tam přestupujeme na Pantograf. Na hlaváku pá pá a díky kluci, bylo to super!


since 12.10.2022


Košík

Košík je prázdný.